Deníček štěňátka - Dita - Gina
12. 2. 2016 - 1. rok, je ze mě šikovná psí slečna!
Utekl ten jeden rok jako voda, ještě nedávno jsem si cpala bříško mlíčkem od mamky Celi, najednou mi dali granulky a vyrostly mi zoubky, okusovala jsem co mi přišlo pod packy. Pak jsem se vydala na zajímavou cestu do svého nového domova do města piva, tak si mysleli, že jako budu bydlet v boudě. Jako krásná je, to jo, ale pořád jsem chtěla být se svou lidskou smečkou, tak sem si řekla, že budu zlobit a skákat všude, kde se nemá.
Ve 5. měsících jsme začaly chodit na cvičák, tedy na tréninky pozitivnií motivací, moc nás to s paničkou baví, trénujeme na agility, ale zatím mi to jde skvěle až na to, jak jsem odvařená z jiných psů, to potom jde koncentrace do kytek. Na procházkách se snažíme posilovat fixaci na paničku, přes hračku, pamlsky a hry.
Udělaly jsme kus práce a ještě máme spoustu před sebou, letos, chceme na nějakou výstavu, vyšetření kloubů a snad i bonitaci.
Tak snad z nás mají rodiče radost:-)
Pac a pusu Gina
12. 1. 2016 - 11. měsíců
Letí nám to děsně, další měsíc je pryč, občas mám záblesky, kdy by mi panička nejradši roztrhla vejpůl. Jako třeba dneska na cvičáku, měly jsme jit už ve středu, ale to bylo děsné počasí, tak nám to přesunuli na dnešek, to s náma ovšem musel i prcek a o to to bylo lepší (nevím pro koho). Byly tam ještě dvě fenky stafbula, a z těch sem se mohla pominout, místo štěkání to znělo spíš jako mečení koz. Vůbec jsem se nemohla soustředit, do toho prcek rozebíral parkur, zase výživnýýý.
V týdnu jsem nacvičovala, že jako spím na pelíšku, to vodítko mi dali, abych neprudila děti ráno a abych nelezla, kam nemam. Ale vyčápli mně, sakriš, proč oni můžou být na gauči a já se mam povalovat po zemi?! :-(
Jo a ještě jedna zpráva, panička mi zkoumá kožich, že prý se mi někde objevují další žluté (hnědé) puntíky, i na krku, ze předu na hrudí, výš na nohou a podobně.
Pac Gina
24. - 31. 12. 2015
Přejeme všem dobrým lidem a zpřízněným duší. ;-)
Pac a pusu Ginuška
12/2015
Blíží se čas Vánoční a v sobotu přijde Mikuláš, copak mi asi přinese za dobrůtky.A za týden potom mám jet poprvé vlakem na setkání s mamčou Celi a sourozenci, kolik nás asi dorazí?:-) Bude to zajímavé, pojedu vlakem, a na xichtík mi chce dát náhubek, prý se to ve vlaku musí mít na čumáčku. Taky už napadl první bílé cosi, říkali tomu snííííh, proběhla sem se v tom, oňuchala to, ochutnala to, a líbí se mi to:-)
Jsem velká šikulka, každý týden mně bere má lidská mamka na cvičák, kde mají parkur na agility, kdyste viděli těch super překážek, no to je něco. Zatím mi toho moc nedovolí probíhat, jen když jsem hodná a poslouchám povely, tak za odměnu můžu třeba oběhnout barel a pak do tunelu, nebo kolem dvou barlů a nízkou skočku, dokonce jsem dneska zkusila barel - áčko - barel. Ale pro mně je to srandinda, kdežto pro člověka je někdy horší pochopit, jak má vystrídat nohy.
S pelíškama je to taky veselé, jeden mám v ložnici, jeden u kamen, potom klec v obýváku, někdy se rozvaluju v kuchyni, když tam panička vaří, a když jde pryč, tak mi vyšoupne ven, to sem v boudě, nebo na houpačce.
Občas jsem pěkně mlsná potvůrka, mam takové super granulký, ale tvářím se na ně, panička uvažuje, že zkusí kupovat masíčko na barf, už mi občas něco nachystá, ale nandá mi tam i nějaou zelenou věc a myslí si, že to jako budu taky jíst. Na ní výzraju a výhazuju to z misky ven. Ale moc se mi to nevyplácí. Kdežto, když dostanu nějakou super kostičku, to je panečku něco, ňam ňam.
Zdraví Ginule
15. 10. 2015 8. měsíců
Hodně to utíká, zase jsem se sourozenci starší a panička pomalu čeká, kdy u strakáčích slečen přichází první hárání. Zatím se u nás nic neděje a nám to nevadí snad až po prvnim roce.
Minulou sobotu jsme se s paničkou zúčastnily prima akce 'Běh kilometrovkou po šesti¨', bylo to prima, chovala jsem se slušně, pohrála jsem si s několika strakáči, ale byla zimina a chtěla sem už domů. Spinkám doma v pelíšku a jsem šikulka, až na občasné psí blbosti. Na cvičáku mi chválí, jaká se ze mně stává prima holka, když dělám co mám, dovolí mi proběhnout se po agi parkuru, zatím jen nízkou skočku a tunely, ale jsem z toho v sedmém nebi. Doma, když jsem přes den venku a chci dovnitř, skáču na okenní parapety, jsem dekorace místo truhlíků.....Strakáč okenní.
V září jsme byli na výletě v krásném lese v okolí Nalžických hor, kde kdysi byla panička jako malá holka. Byl krásný slunný podizimní den, krásně sme se prošli a nabili se novou energií.
pac G
16. - 20.8. Ťapací dovolená
Paníčkové mi vzali s sebou a klukama na dovču, na ťapací výlety po Adršpachu, Teplických skalách, Broumovských stěnách, Prachovských aj. Zvládala jsem to různě, někdy lépe, jindy pro ně hůře, z hlediska moji ukázněnosti....
Lezli jsme po vyhlídkách, tam mne panička někdy poponášela radši, jindy mně brzdili na postroji, jinak bych skákala všude z výšek a asi bych si něco vyvedla. Pak sem v autě byla hodná i na pokoji jsem spala v kleci a šlo to.
Ještě mám krásné plavací video, tak až bude chvilka, přidám...
Užili jsme si to, na podzim pojedeme prý ještě jednou, už si přioravuju tlapky :-)))
Pac G
16.8. Návštěva u mamky Celi
Byla to sranda, chtěla jsem si hrát a mamka mi vždycky oprdla, že se mám ukáznit, to mi teda moc nešlo. Šance si hrát s jiným strakáčem a být klidná? To nejde k sobě. Kdyz se muj paniček bavil s Celestynky, tak najednou byla řeč o tom jak skáču doma dětem do bazénku, tak jsem si myslela, že to mám udělat a hopla sem tam. :-)
Pac G
12.8. Slavíme 6. měsíců
Už jsem zase o kousek větší a vážím 12 kg, chodím na pozitivní motivaci a jsem šikulka, zlepšuju se a baví mi to :-)
Pac G
12. 7. Slavim 5. měsíc
Rychle nám to utíká a léto je v plném proudu, Ginule se nám cárá v bazénku, jezdí s náma občas na návštěvu, když to jde.Je s semnou sranda, s dětma si hraju ráda, skáču jak pominutá, na stůl venku, na houpačce se rozvaluju, kloužu se na skluzavce, vymýšlím lumpárny. Ale jsem i hodná, jako neviňátko, nenápadná jako duch a šikovná psí slečna. Hvězdné míry jsou: váha 10 kg a výška asi 46 cm.
Zoubečky mi už vypadaly, a rostou další, jsou krásně bílé, jako perličky a nejsou už tak nepříjemně ostré jako miminkovské.
Dneska mi panička moc nepochválila, uklouzla na schodech po mé kostičce a sletěla a asi si jen vyvrkla kotník.
Moc nás mrzí, že už odešla moje psí sestřička Dulinka, posílám jí pusu za duhový most a ať pozdravuje Aaronka.
Ginuška
14. 6. Slavím 4. měsíc pohodičkou v bazénu a pod stromem
Ahoj sourozenci a mamčo, to jsou teď pařáky. Na procházku chodím jen ráno a zbytek dne jsem na zahradě a hledám zábavu a stín. Panička koukala jak puk, když mě po cachatání ve vaničce napadlo se namočit i do bazénku. To proto, že předchozí hafan vodu nesnášel a nic takového rozhodně nehrozilo, to víte RR, africký pes...
ja
Ginuška
6. 6. 15 - Návštěva od maminky Celestýnky a Studených
Tak jsem se viděla poprvé s maminkou, poté co jsem opustila rodnou hroudu/boudu. Nevim, jestli mne teda poznala, chtěla jsem si jako spravná rošťanda hrát, ale občas mi mamka zpražila zavrčením a ukázala mi zuby. To mi ale neodradilo od dalších provokací a hry :-)
K dnešnímu dni vážím cca 8 kg a chybí mi 2 jedničky nahoře, 2 jedničky dole a oba horní špičáky. Ty dolní páníky pěkně štvou a těší se až konečně vypadnou, jsou jak jehly.
Bylo vedro na padnuití, tak všichni byli rádi za trochu stínu :-)
Pac a haf Ginuška
1. 6. 15 - Válím se válím
To je něco se takhle propašovatna křeslo, dělám, že tu nejseeem :-))
Gindule
13. 5. 15 - Plaváníčko
V úterý jsme všechny dětičky strakaté oslavili 3. měsíce, rostu jako z vody a víc a víc lumpačím. Dnes jsem se nechtěně a neočekávaně vykoupila. Sama jsem se vydrápala zase na mělčinu, tak už si dám pozor pro příště :-))
Gina
7. 5. 15 - Gina střípky zážitků
Přidávám pár fotek z posledních pár dnů. Máme ohlodané opěradlo na zahradní hoiupačce, zatím jsem nefotila. Dneska jsem šla na dvě procházky, padla jsem a spinkám jak nemluvně v boudě :-))
Gina
3. 5. 15 - Gina zahradnice 2.
Ještě musím vložit obrazový materiál z jarního přesazování truhlíků, kde jsem pilně spolupracovala a mohla předvést své zahradnické vlohy.
Panička byla vskutku nadšená
Gina zahradnice
2. 5. 15 - Gina a kačer
Dneska jsem vyrazila s Fildou a Ginou, Páťa byl doma s taťkou, nechtělo se mu. Šli jsme zase ke střelnici, jestli už odletěly vrtulníky, už byly pryč, ale zato jsme viděli naložený tank na traileru, který se bude odvážet. Bohužel nemám žádnou fotku, nevzala jsem si mobil, škoda, protože po cestě zpátky domů lezla Gina zase v potoce a když se tak brouzdala vodou, zmerčila před sebou v potoce kačera, tak se za ním vydala. A i když popolétl trošku dál, tak stejně pořád načuhovala a a ňuchala vzduch, kde asi je. To jsem zrovna nechtěla, aby měla lovecké zájmy. Ale co se tak dalo čekat, když mamka Celi a babička Bára to mají taky v sobě...
Ještě jsme museli zvládnou cestu kolem hnojiště, kam vyvážejí hnuj od koní, jelikož cestou tam se tím směrem neohroženě vydala a chytla jsem ji na posledni chvili, aby se v něm nevyválela.
MFG
1. 5. 15 - oslavy osvobození 70. let po válce
Jeden kluk se potýkal se zažívacími problémy, tak jsme museli zůstat doma a šli jen menší s taťkou, na střelnici tady kousek, mrknout na vrtulníky, tanky, raketomety, vojenské psi atd. Gina byla raději tentokrát doma.
Některé z fotek jsme fotilki s Páťou a Ginou, když jsme byli u střelnice na procházce.
HP
30. 4. 15 - zkouším vodu v řece
Vyrazili jsme s Páťou a Ginou k řece a jelikož se Gina hodně motala kolem vody, čekali jsme, kdy tam vleze/spadne. Zkoušeli jsme i na pamlsky, ale nepochopila to.
Tak alespoň pár fotek.
MPG
29. 4. 2015 - děti v domečku
Přijela babi s dědou a děti si hgrály v bedně od nového grilu☺
MFPG
28. 4. 2015 - procházka v dešti
I přesto že pršelo, vyrazili jsme s Páťou a Ginou na procházku, prcek vyfasoval gumovky a pláštěnku, Gina zase obleček do deště. Procházka byla fajn, Gina měla trochu mokrou hlavu, špinavý podvozek, Pátík totálně mokro v gumovkách, jak vyťapkával louže.
MPG
23. 4. 2015 - zahradnické práce
Dopoledne jsem byla konečně na procházce, chvíli mi trvalo, než jsem se zase srovnala, a přestala jsem dělat opičárny.
Odpoledne jela panička s klukama a babičkou na plavčo, tak jsem dlouhou chvíli zahnala drobnýma prácema na dvorku, tak jak si to panička zasadila se mi to prostě nelíbilo, tak jsem jí to opravila, a vlastně se tam dá i poohodlně ležet :-))
Gina zahradnice
21. - 22. 4. 2015 - 1. noc venku
Včera jsem byla na kratší procházce, abych si moc nenamáhala tlapku, tak jsem se i kousek do kopce/z kopce nesla, potkali jsme nejake pidi pejsky, kteří si mysleli, že když jsem štěněcí holka, že si na mně můžou dovolovat, to tedy ne, po chvíli jsem se otrkala a dala jsem jim lekci z etikety! Zahnala jsem je do zahrady, kde na mně ještě chvíli ňafali. Panička mi krotila, abych si ještě něco zase neudělala.
Odpoledne jeli s Páťou pro Fildu do školky, a mně pro konzervu a hračku na kterou jim prdim zatim, a já tu byla zase chvilku sama, podle rad zkušenějších strakáčniíků na mně aplikuje povel "jdu do práce", abych se naučila, že i když odchází, že se mi zase vrátí a dostanu odměnu.
Večer jsem si chtěla zdřímnout ve venkovní boudě a tak jsem si zalezla a vzbudila se a nikdo nikde, tak sem spustila smutnou píseň, páníčka se mi zželelo a vzal mi ještě dovnitř, panička a semnou ještě moc nemluvila, za to, že jsem přes den, kdy jsem hodně venku šla dělat speciální louži do kuchyně.
Tak sem byla zase uvnitř, chvilku jsme si hráli, ale mně to táhlo ven, při povinném čůrání jsem si už pár dní lehala venku a pomalu se sunula do domu, ono zase nechávat otevřené dveře není ideální, že ano.
V noci jsem se vzbudila a nikdo nikde, nasadila jsem smutnou píseň a tanečky u dveří, ale spali tak tvrdě, že mi neslyšeli, tak jsem strávila sama svou 1. noc ve venkovní boudičce. Jak asi dneska večer....
Dneska ve středu jedu ještě na veterinu pro injekci na kotník, ještě to mám trochu oteklé, bouličku, ale jinak to na mně nepoznáte. Jen nesmím moc na procházky, snad už brzy....Povezou mi tam zase v mé cestovní-domácí boudé (kleci) už zase trénujeme, abych tam byla se zavřenými dvířky, snad to zvládnu trošku líp, a nebudu se chtít podhrabat. Jsem zvědavá na výsledky. Už můžu pomalu na procházky, pomalu zatěžovat tlapku, jupiii.
Gina
19. 4. 2015 - neděle, první cesta autem v "boudičce"
Dneska bylo opravdu hezky a svítilo sluníčko, pánové tu poprvé vytáhli motorky z garáže, zjistili co funguje a co se přes zimu pokazilo. Já jsem je sledovala buď z tašky na sluníčku, anebo jsem si zalezla zdřímnout do boudičky, tam je větší klid.
Panička začala trochu připoravovat záhonek na ředkvičky a pod, ale jak dlouho to v tomhle stavu vydrží není jasné, dětičky tam jezdí na motorkách, já tam taky lezu, hrabu a hlavně nesnáším rukavice a rvu je paničce z ruky jako divá.
Nožičku mám ještě trošku oteklou, ale užna ni trošku víc našlapuju, když zaponenu, že jsem dámička, tak i lítám a běhám skoro normálně. Dneska jsem se také polepšila s jídlem, včera jsem ještě polehávala a moc nejedla, prostě zlepšení je vidět.
Pan doktor mi zase pích včeličku na otoky, mám prý ještě přijet ve středu na jednu. Teplotu nemám, ale měřeni se mi fakt nelíbí! Na procházky teď ještě nesmím, tak alespoň fotky ze středeční vycházky před nzraněním, hrabu si na parkuru.
Cestu na veterinu jsem absolvovala poprvé v mojí domácí boudičce (přepravní kleci), doma jí mám pořád otevřenou, teď mi jí zavřeli a strčili do kufru auta a jely jsme. Po cestě jsem se vyjadřovala k tomu, že nesedím paniučce na klíně a nic moc nevidím, zpátky jsem si troišku zakvíkala, ale cesta byla krátká a už jsme byly zase doma.
Teď si tu ležím a koušu kostičky pro pejsky, abych nezlobila okusováním páníčky.
Gina
17. 4. 2015 - pátek, první týden v novém domově
Paničce se zdá, že nejsem pes, ale sova, aktivní jsem dost v noci, budim se po 1-2 hodinách a panička, aby neměla doma loužičky a hromádky, tak mi nosí ven na trávu, abych udělala, co potřebuju.
Ráno jsme jely s paničkou ukázat panu doktoru mou bolavou nožičku, včera se mi na ní udělala boulička, na kotníku zadní tlapky. Nevím jak jsem si to udělala, buď jak jsem tu byla sama, nebo po očko, nebo jak za mnou na procházce utekl sousedovic Ari, či po mé akrobacii na boudě, to už je asi jedno. Včera už jsme nemohly jet, protože, už tam nikdo nebyl, tak jsme to alspoň chladily a jely jsme hned ráno, klec ještě nedorazila, tak sem se cedila na paničku.
Pan doktor říkal, že to není infekce, teplotu mam v normálu a asi je to namožené/naražené, fixace prý nemá smysl, že to mám vše ještě měkké a zahojí se mi to dobře. Dostala jsem včeličku na otok a možná i na bolest, na kontolu mam přijít v neděli večer. Opatrně na nožku došlapuju, ale když se zapomenu, tak skoro nic nejde poznat.
Když jsme přijely domů, tak mi přivezla pošťačka obr bednu a vní bylo vše jen pro mně, klícka pro stračenku do auta, kleště mu na nehtíky , cestovní miska a ňuminky.
Panička klec sestavila a dala mi do ní můj dosavadní polštář - pekíšeka řikala, že to je moje boudička na doma, a začaly jsme trénovat. Krásně jsem jí přijala za svou a dostávám tam granulky a odměny, stranu s dvířky panička shovala a klec je pořád otevřená. Ochrání mi před možným pádem kluků, aby mi nechtěně neublížili, a bude se mi tam pěkně spát, přes klec mi přehodí látku a je tma☺
Odpoledne jsme šli s klkukama na procházku, abych nemusela zůstat sama, tak panička vymyslela, že mi dá do batůžku a můžu být s nima a ne sama doma, kde neví co si zase vyvedu. Naťapali 3 km a já jsem střídavě spinkala a koukala, kde je co nového.
Večer se zvážím a změřím: váha: 5 kg.
Držte mi palce, ať se mi nožička zahojí dobře☺
Ginka
16. 4. 2015 - čtvrtek, štěníkům je 9. týdnů
Dneska byl znovu zajímavý den, dopoledne jsem odpočívala, asi jsem ještě trošku otupělá po očko, nebo nevím, střídá se mi období her a odpočinku, jsem ráda na čerstvém vzdoušku, a když už jsem unavená, jdu si odpočinout do venkovní boudičky, občas se tam na mně přijdou podívat kluci a lákají mě ke hře.
Já jsem ale opatrná a radši se jim klidím z cesty, jsou to pěkný divočáci, já jsem taky někdy živější, tak do téhle nové rodinky dobře zapadnu:-)))
Dopoledne šla panička s klukama do samoobsluhy pro pečivo a podobně, já jsem byla unavená a šla jsem spinkat do boudičky, rychle mi utekla, doba, kdy byli pryč. S sebou mne vzít nemohli, do potravin nesmim a nebudu preci nekde přivázaná - to by nešlo!!!
Brzy byli zpátky a přivedli ještě babičku, to jsem měla radost, další objekt k okusování -))
Ještě mi čekala o chvilku delší odluka od nových dvounohých, jeli na plavání s kukama, taky jsem to zvládla, snažili se přijet co nejdříve, já jsem se měla slunit na dvorku, případně si okusovat kalciovou kostičku, ale co se tu dělo nikdo neví...
Výsledkem je naražená tlapka a bebí na pysku, zítra dopo mi zkoukne pan doktor, trošku mi to chladili a já našlapuju na tlapku opatrněji, snad to nic nebude, když na to zapomnenu a běžím si pro sušené masíčko, vypadám v pořádku;-)
Teď spokojeně ležím v tašce jak mimino a rozvaluji se i na zádech a ze všech stran, včera panička místo spaní na gauči šla znovu do ložnice a já chtěla taky, hledala jsem si místečko (pelíšek mám v obýváku), zalíbila se mi sportovní taška, ale panička mi radši do koutku přinesla tašku a já jsem štěstím hned usnula. Dál se prý dostat nemám šanci, zítra mi dorazí klícka, tak budeme trénovat, aby se mi v ní líbilo a brala jsem ji jako svoje bezpečné místečko a mohli jsme ponečně cestovat bez obav.
Už je nám zase o týden víc, a v pátek to bude týden od mého odchodu z rodné hroudy, posílám pozdravy do základního tábora v Radotíně.☺
Pac a pusu Ginuška beruška
15. 4. 2015 - středa, Český šplhavý pes
Dopoledne jsem se rozvalovala na pelíšku, sem tam někoho, nebo něco okousala, a koukala, co se kde děje, někdy jdu kousat i kostky lega do pokojíčku ke klukům. Několikrát jsem šla zkontrolovat dvorek, jestli mi někdo nesebral boudičku a najednou zjistím, že mne tam "zapomněli" no co to je?!
Tak jsem vymyslela plán, jak se dostanu zase dovnitř!
Napadlo mi, že bych mohla koukat do okna, ale jak se tam dostat? No přeci jsem holka šikovná, když nefunguje škrábání omítky, vytí, pískání ani štěkání, je třeba akce.
Zapřela jsem se mezi dům a boudu a vydrápala jsem se nejdřív na malou stříšku nad vchodem, to mi k ničemu nebylo a odhalila mi panička, měla jsem takovou radost, že ji vidím, že jsem jí chtěla běžet na proti a skočila jsem dolů, naštěstí mi nic nebylo. Ale výsledek splněn, jsem uvnitř!
To se ale stalo ještě několikrát, že mi zapomněli nechat otevřené dveře, tak jsem šla o level výš a vylezla na stříšku boudy a dokonce mi načapali i v truhlíku na okně, paničku málem trefil šlak, co to zase blbnu. Kluci mi zabavili, abych neskákala a panička mi běžela sundat, celkem jsem tohle číslo dnes předvedla 4 x, večer to viděl na vlastní oči i páníček a šoupnul mi boudičku víc od zdi :-(
Zítra jede panička poprvé s klukama na plavčo a budu tu sama, tak doufají, že nebudu dělat vylomeniny, tak uvidíme, co tu bude změněné?!
Pac a pusu Gina Český šplhavý pes
14. 4. 2015 - úterý, jedu si pro včeličku
U veterináře jsme šly hned na řadu, byla tam jen jedna rodinka, která čekala na probuzení pejska po operaci. V ordinaci jsem byla moc hodná, nevadili mi ani dlaždičky, ani stůl, vzorně jsem si nechala dát včeličku, bylo to tak rychlé, že jsem si toho ani nevšimla, pan doktor je moc šikovný. Pak jsem musela zkontrolovat zda mi vše řádně zapsal do očkováku, včetně data další návštěvy, ještě jsme koupili odčervovací tabletu na příští týden. Pan veterinář říkal, že můžu být po očkování asi tři dny unavenější a ospalá, tak žádná divočina, ale zatím se to na mně neprojevuje. Od doktora jsme jely ještě do obchodu pro pejsky, měly jsme tam objednaný obojek na blechy a klíšťata. Nakonec jsme místo toho koupili kapičku a nějaký tyčinky na kousání, abych neokusovala svoji rodinku. Večer proběhl stantardně, dovnitř a zase ven a objednána klec do kufru, budu mít po srandě:-/
Gina
2. měsíce, 3. noc doma - 12. 4. 2015
Dneska slavíme se sestřičkami a brášky 2.měsíčniny, všem posílám pac a pusu;-)))
A mamince Celi a jejím dvounohým přejeme první klidnou noc po dlouhé době, co se o nás tak vzorně starali. Dneska jsme s kluky dováděli, byla jsem třikrát na kratší procházce, začala mne víc zajímast boudička, schovávala sem se tam před klukama a spinkala jsem tam. Moc nedávám jídlu, ať už namočeným granulkám, nebo s konzervou malinko, či suchým.
Panička ty namočené musela neustále vyhazovat, tak snad se v tom přestanu nimrat. Večer jsem si zalezla sama do boudičky a usnula jsem tam bez večeře, (panička mi vybavila svetrem radši) tu jsem obešla jako lán. Pak jsem se vzbudila a plakala jsem, panička šla věšet prádlo a uklidnila mi, že je vše v pořádku, a já chtěla zase do boudy, tak mi tam panička uspala a dala mi tam plyšáčka od maminky, zatím spinkám na čerstvém vzduchu, tak jako včera na návštěvě venku v tašce☺ Na vodítku chodím pěkně, poznávám nové situace, zvířata, pejsky a lidičky, snažím se socializovat, dnes jsem viděla trolejbus, prý se s ním brzy svezu.
Váha 4 kg.
Pac a pusu Gina/Dita
Cesta domů - 10. 4. 2015
Hezky jsem se rozloučila s maminkou Celestýnkou, Lenkou, a sourozenci, vyslechla jsem si rady od mamky do života a způsobně jsem se nalodila do tašky, abych byla za dámu. To mi vydrželo, než jsme se rozjeli. Pak jsem si řekla, ze jsem přeci strakáč a tak nebudu v tašce, ale chci koukat z okna, přešlo mi to až v koloně na dálnici, to jsem si konečně lehla a podřimovala až do nového domova.
V novém domově jsem začala s prozkoumáváním, všude chodím za paničkou, musí dávat pozor, aby na mně nešlápla, zkouším se venčit venku, ale zatím mi to moc nejde. Pěkně jsem baštila granulky s malinko konzervy, očíhla jsem zahradu, boudičku i dúm a vzala jsem za svůj polštářový pelíšek. Kdýž jsem si zdřímla tak jsem vyzkoušela i hračky a trošku jsem se otrkala.
Večer jsem se i s pelíškem přesunula domů a zkouším se protlačit na gauč, ale moc mi to neprochází, nechtějí mi to dovolit :-\ Tak musím být hold na pelíšku, sem tam něco prozkoumám, jako třeba pračku, TV a zase jdeme zkusit čůrat ven, teď se mi to povedlo, bylyjsme ještě jednou a byl i bobek, máme radost:-)) Už jsem se uvelebila na pelíšku, paničkou jsem se nechala hladit a usnula jsem jak psí miminko, zítra mi čeká další zajímavý den, tak ať mám na to sílu, odpoledne přijedou také kluci, nový dvounohý bráškové, to bude panečku "čóro móro".
Tak pac a pusu Vaše Ditka/Ginka z Plzně a její nová strakatá rodinka
Jsme připraveni - 6. - 7. 4. 2015
- princezno, pojď už domů! :-)))
Dnes je Velikonoční pondělí, a počasí jaké má být na Vánoce (asi si to někdo popletl), střídá se sluníčko se sněžením. Už je zase tma a sněží, a my myslíme na tu chlupatou smečku, jak asi v Radotíně likvidují domácnost;-))) Moc se těšíme na pátek 10.4.2015, kdy už bude štěndům 8. týdnů a pojedeme si pro naší psí princeznu Ditku. Snad nám ten poslední kratší týden rychle uteče, jsme vybaveni a připraveni, v týdnu jen zajedu pro granule a obojek proti blecham a klíšťatům pro štěňata. Misky a další drobnosti zdědí Dita/Gina po našem prvním super pejskovi Aaronovi.
Domácí pelíšek přijde zítra, ale máme zděděný do boudy, uvidíme jestli a jak dlouho ho nechá vcelku, boudička už je také připravená k nastěhování. Tak teď ještě, aby se umoudřilo počasí, a na víkend už bylo teplo a sluníčko:-))))))
Zdravíme z Plzně ;-)))
Výstavba nového domečku - 22. 3. 2015
- přípravy pokračují, čas se krátí
Včera jsme měli, doufám na dlouho poslední rodinnou oslavu, březen je u nás plný oslav, my však myslíme na tu naší štěndu a jak se jí daří. Včera se nám podařilo a děti si vzala na noc babička, my si trošku odpočinuli a dnešek jsme trávili konečně smysluplnnou činností.
Dopoledne nákup materiálu na novou psí vilku, odpo realizace a recyklace s úklidem. Samé příjemné činnosti a další posun v přípravách na příchod Dity k nám. Pokračování o víkendu. Nevím, jak tohle období čekání prožívají ostatní budoucí páníčci štěňátek Celestýnky, ale my jsme opravdu nadšení z každé nové zprávy z Radotína a legračně naaranžovaných štěňátek.
Pozdravy z Plzně
Dita a nová rodinka - 18. 3. 2015
- přípravy a čekání na příchod do nového domova
Jmenuji se Dita Barunidlo a rostu zatím u maminky Celestýnky a její super rodiny, už je nám krásných 5. týdnů ;-) Fotky jsou z návštěvy štěňat ve 3. týdnech. Pomalu se nám blíží Velikonoce a čas, kdy se budu stěhovat ke své nové rodince do Plzně. Při jejich návštěvě jsem si je poctivě očichala a okousala, abych je potom, až si pro mně přijedou, snadno poznala. :-)
Nový páníčci mi plánují super zahradní domeček, který pro mně bude brzy domovem, kam si budu chodit přes den, když bude pěkne odpočinout a zdřímnout a nebudou mi tam otravovat moji dvounozí bratříčkové. Když bude v noci, nebo i přes den zimina, budu zatím ještě v domě, přece jen budu ještě malá psí holčička, tak abych neprochladla:-)
Panička zase připravuje psí vybavičku, aby mi nic nechybělo, měla jsem si s čím hrát, kde se nabaštit, napít, trénovat procházky na vodítku, kde si zdřímnout atd. Prostě aby se mi nestýskalo po mojí psí mamině, sourozencích i jejích dvounohých. Páníčkové řikají, že jsem prostě úžasná a přesně taková, jakou si mně vysnili, snad jim pak na zahradě zbyde nějaká kytička, že prý vypadám na pěkné kvítko, tak si myslím, že alespoň jedna tam zbyde.:-)))
Pac a pusu Dita alias Gina